Rozbor díla Oheň

Základní informace o díle

Vydáno: 1916
Patří mezi: Světová literatura 20. a 21. století
Žánr: Román
Literární druh: Epika
Období: Současná literatura
Kompozice: Chronologicky
Vyprávění: Ich forma
Forma textu: Próza
Hlavní myšlenka: Kniha ukazuje hrůzy války a absurdnost zabíjení ve jménu nacionalismu a vojenské cti. Vojáci si jsou vědomi zbytečnosti války, ale nemohou jí uniknout. Autor popisuje brutalitu a beznaděj války, která rozkládá nejen těla, ale i psychiku zúčastněných.

Autor

Jméno: Henri Barbusse
Národnost: Francouzská
Žil: 1873 - 1935
Období: Světová literatura 20. a 21. století
Profese: spisovatel, novinář, esejista, politik
Všechny díla:
- Oheň
Fakta:
- byl levicově orientovaný a byl členem Komunistické strany Francie.
- účastníkem 1. světové války a svůj román napsal přímo v zákopech.
- válku zpočátku obdivoval a považoval ji za způsob, jak bojovat za mír, ale po vlastním zážitku na frontě změnil svůj názor a rozhodl se informovat veřejnost o hrůzách války.
- byl aktivním novinářem a psal kritiky o literatuře a umění, včetně analýz děl Émila Zoly.

Literárně-Historický kontext

Autoři ze stejného období

Popis období: zahrnuje díla, která byla napsána od druhé poloviny 20. století až do současnosti. Tento směr je charakterizován různorodostí témat, žánrů a stylů. Současní autoři často zkoumají otázky identity, globalizace, digitálního věku a změn v politických, sociálních a kulturních strukturách. Současná literatura je otevřená různým literárním technikám a žánrům, od realistických románů až po experimentální a postmoderní přístupy. Mezi významné autory současné literatury patří Haruki Murakami, Margaret Atwood a Chimamanda Ngozi Adichie.

Postavy

Barque -voják, který je zdeptaný válečnými hrůzami a naštvaný na nesmyslnost války. Vypovídá o tom, jak nečisté a nehumánní jsou válečné prostředky, jako například použití dusivého plynu.
Farfadet -klidný voják, který je znepokojen používáním plynu jako zbraně. Pokládá tuto praktiku za nečistou, i když válku sama o sobě vnímá jako nesmyslnou.

Příběh

soubor samostatných kapitol, které zachycují každodenní život vojáků během 1. světové války. Kniha se zaměřuje na skupinu francouzských vojáků, kteří bojují na západní frontě. Příběh vypráví o jejich zoufalství, smutku, fyzickém i psychickém vyčerpání a beznaději. Vojáci, většinou prostí dělníci a rolníci, jsou posláni na frontu, kde čelí krutým podmínkám války. Autor se soustředí na jejich pocity a myšlenky, které se točí kolem neustálého strachu o život, bolesti a smutku z nevyhnutelné smrti.
V jednotlivých kapitolách jsou podrobně popisovány válečné hrůzy – vojáci se střetávají s rozkladem těl svých padlých kamarádů, zraněními a přítomností smrti, která je neustále přítomná. Román ukazuje nesmyslnost války, kdy každý krok vpřed znamená ztrátu života. Vojáci si mezi sebou povídají o absurdnosti války, zpochybňují její smysl a vyjadřují nespokojenost s vojenskou hierarchií, která je zneužívá.
Zajímavým prvkem je také autorova protiválečná filozofie, která je v knize silně přítomná. Vojáci se stále více smiřují s tím, že nemají žádnou kontrolu nad svým osudem. Válka je pro ně věčným cyklem, v němž jsou lidé jen nástroji zbytečného boje. Tento postoj vyvrcholí ve slavném citátu: „Utkají-li se dvě armády, je to jedna jediná veliká armáda, která se sama vraždí.“ Kniha končí bez naděje na zlepšení, zdůrazňuje tragédii války a její destruktivní vliv na lidskou duši i tělo.